Křesťan a média

„Když nám píšou jen babičky, které chtějí slyšet růženec, protože už se nedostanou do kostela, tak podle toho naše vysílání vypadá…“

Tahle věta nejmenovaného pracovníka Proglasu mě tak vyburcovala, že jsem si i založil blog.  Já osobně rádio moc neposlouchám (obecně), takže ani nevím, jak takové vysílání Proglasu vlastně vypadá. Teda když nepočítám to, co zaslechnu, když to má puštěné mamka, či když projíždím stanice na autorádiu. Občas ale něco zaslechnu a zůstanu u toho, nebo se dozvím nějaké tipy na zajímavé pořady a pak se šťourám v archívu.

„Klasický problém - pak nás spousta lidí poslouchá z archivu, mladých, muzikantů, ale to je těžko, když nikdo nereaguje… Nebo málo.“

Nejsem žádný zarytý fanda Proglasu, ani propagátor křesťanských médií, mířím jinam. Spousta z nás si občas někde něco poslechne, na něco se podívá na TV Noe, jukne na přenos z Koncertu lidí dobré vůle, má doma DVD za setkání mládeže v Táboře a podobně. Napadlo vás někdy za to poděkovat? Myslím tvůrcům. Doma mě učili, že když něco dostanu, je slušné poděkovat. A když to bylo něco fakt pěkného, tak mi to ani nemuseli připomínat. Ale zjišťuju, že za některé věci jsem děkovat zapomněl.  

Nelíbí se vám skladba vysílání Proglasu? Máte výhrady k pořadům České televize? Pište jim! Oni nejsou telepati, neví, kdo je všechno poslouchá a co chce, jaký má názor na to a ono. Píšou jim kritici, znechucení koncesionáři a nespokojení diváci či posluchači. Ti, kterým se to líbí, většinou mlčí. Tak se zařizují podle těch kritiků.

Nebojte se napsat: "Díky vám za ten a ten pořad, je to moc pěkný a jsem rád, že se tímto zabýváte. Posluchač XY, 20 let." Pak se možná dočkáme toho, že na Proglasu bude více pořadů a hudby pro mládež, že ČT bude přenášet více mší a třeba i nějaké Celostátní setkání mládeže. Není to utopie.

Příště, až si něco poslechnu (zrovna se chystám na rozhovor s Víťou Marčíkem) na Proglase, či uvidím něco zajímavého na ČT, pokusím se pak nezapomenout a poděkovat…